Výsledky IPP za podnikatelskou sféru v roce 2026
Odměňování – minimální měsíční mzdové tarify
Měsíční mzdové tarify byly v letošním roce sjednány ve více než 36 % podnikových kolektivních smluv (PKS). Protože někteří zaměstnavatelé sjednávají v PKS mzdové tarify s rozpětím, sleduje šetření o pracovních podmínkách pouze nejnižší hodnotu příslušného tarifního stupně.
Výsledky šetření z podnikových kolektivních smluv v letošním roce ukázaly, že ve srovnání s rokem 2025 došlo ke zpomalení tempa meziročního růstu měsíčních mzdových tarifů sjednaných pro 12stupňový tarifní systém. Zatímco v roce 2025 se meziroční růst tarifů pohyboval v rozmezí od 7,1 % do 8,9 %, přičemž byl nejvyšší nárůst mzdových tarifů zaznamenán u zaměstnanců v 1. tarifním stupni, v roce 2026 se tempo meziročního růstu výrazně zpomalilo a dosahuje úrovně od 4,3 % do 6,5 %. V letošním roce mzdové tarify meziročně rostou ve všech tarifních stupních, přičemž je nejvyšší nárůst mzdových tarifů zaznamenán u nízkopříjmových zaměstnanců.
Analýza dále ukázala, že výše minimálních měsíčních mzdových tarifů je v jednotlivých odborových svazech značně odlišná. Zatímco výše tarifní mzdy u zaměstnavatelů v působnosti OS UNIOS dosahuje ve 12. tarifním stupni pouze 38 742 Kč/měs, zaměstnancům OS STAVBA je v tomto tarifním stupni vyplácena mzda o cca 48 % vyšší (57 491 Kč/měs).
Mzdový vývoj
Více než 74 % analyzovaných podnikových kolektivních smluv řeší oblast mzdového vývoje, z toho 1,2 % PKS formou udržení průměrné mzdy. Růst některé z forem mezd řeší v letošním roce 73,1 % PKS, což činí ve srovnání s rokem 2025 snížení počtu PKS o 2,0 p. b. Růst mezd není v podnikových kolektivních smlouvách vyjádřen jediným údajem, ale je sjednán několika různými formami – zvýšením průměrné nominální mzdy (17,6 % PKS), zvýšením mzdových tarifů (47,7 % PKS), udržením reálné mzdy (8,7 % PKS), zvýšením celkového objemu mzdových prostředků (12,9 % PKS), nebo zvýšením průměrné reálné mzdy (0,9 % PKS). Analýza údajů ukázala, že v roce 2026 bylo v podnikových kolektivních smlouvách, upravujících růst mezd formou navýšení průměrné nominální mzdy, dohodnuto zvýšení o 3,8 %. V PKS, kde sociální partneři upravují vývoj mezd formou zvýšení mzdových tarifů, činí průměrný sjednaný nárůst 4,1 %. U smluv, ve kterých je mzdový vývoj sjednán formou zvýšení průměrné reálné mzdy, činí průměrný sjednaný nárůst 1,8 %. V letošním roce tak došlo ve srovnání s rokem 2025 ke zpomalení růstu sjednaných mzdových tarifů o 0,4 p. b. a průměrné nominální mzdy o 0,6 p. b. Nárůst průměrné reálné mzdy zůstal zachován na stejné úrovni, jako v roce 2025.
Úroveň nejčastěji používaných příplatků
Mzdové příplatky tvoří nedílnou a důležitou součást podnikových kolektivních smluv. Šetření Informace o pracovních podmínkách se zaměřuje především na ty příplatky, které se v podnikových kolektivních smlouvách objevují nejčastěji. Mezi ně patří především příplatek za práci přesčas, za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek a příplatek za ztížené pracovní prostředí. Pokud jde o počty PKS i průměrnou sjednanou výši příplatků, zůstávají tyto hodnoty prakticky na stejné úrovni jako v roce 2025.
Téměř 84 % podnikových kolektivních smluv sjednává výši mzdového příplatku za přesčasovou práci. V letošním roce byl sjednán příplatek za práci přesčas v pracovní den v 45,2 % PKS, za přesčas v sobotu a neděli v 31,8 % PKS a za práci přesčas bez rozlišení v 38,4 % PKS. V podnikatelské sféře byla průměrná úroveň sjednaného příplatku za práci přesčas v pracovní den 26,4 % průměrného výdělku a příplatku za práci přesčas v sobotu a neděli 46,8 průměrného výdělku.
Ujednání o mzdovém příplatku za noční práci obsahuje 82,3 % podnikových kolektivních smluv. Jeho minimální výše činí dle § 116 zákona č. 262/2006 Sb. nejméně 10 % průměrného výdělku. V letošním roce vyhodnotila analýza průměrnou hodnotu příplatku v podnikatelské sféře na úrovni 12,9 % průměrného výdělku u 54,2 % PKS. Tento příplatek je možné sjednat v souladu s možností danou § 116 zákoníku práce také jiným způsobem, např. v hodinových sazbách (37,9 % PKS), kdy průměrná hodnota příplatku činí 25 Kč za hodinu.
Mzdový příplatek za práci v sobotu a v neděli byl sjednán v 80,2 % podnikových kolektivních smluv. Průměrná celorepubliková výše příplatku dosáhla v letošním roce hodnoty 23,4 % průměrného výdělku (74,6 % PKS), což znamená, že její hodnota je podobná jako v roce 2025. Pokud srovnáme sjednané hodnoty tohoto příplatku v jednotlivých odborových svazech, nejvyšší úroveň příplatku je u OS Pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná hodnota činí 50,0 % průměrného výdělku. Naopak nejnižší úroveň příplatku v zákonem stanovené minimální výši 10 % průměrného výdělku je u OS Pohostinství, hotelů a cestovního ruchu.
Téměř 78 % podnikových kolektivních smluv obsahuje ujednání smluvních partnerů o poskytování příplatku za práci ve svátek, kdy průměrná výše tohoto příplatku činí 103,1 % průměrného výdělku.
Poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí bylo v letošním roce sjednáno v 54,5 % podnikových kolektivních smluv. Analýza ukázala, že v letošním roce zůstala zachována průměrná hodnota tohoto příplatku přibližně na stejné úrovni, jako v roce 2025. V roce 2026 činí průměrná výše příplatku 13,0 Kč za hodinu (sjednáno v 29,2 % PKS), 10,5 % základní sazby minimální mzdy (sjednáno v 20,1 % PKS) nebo 10,9 % průměrného výdělku (sjednáno v 7,1 % PKS).
Benefity a pracovní podmínky zaměstnanců
Závodní stravování
Nejrozšířenějším benefitem, který byl v letošním roce poskytován zaměstnancům v podnikových kolektivních smlouvách, je příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování. Nárok na tento příspěvek byl v roce 2026 sjednán v 94,4 % podnikových kolektivních smluv. Z tohoto počtu téměř polovina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na závodní stravování z nákladů, a to v korunách, nebo procentem z ceny jídla. Průměrná výše příspěvku stanoveného procentem z ceny jídla činí 54,6 % a blíží se tak maximální výši uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, pro uplatňování těchto příspěvků do nákladů. Korunové vyjádření ceny hrazené z nákladů zaměstnavatele činí v roce 2026 – 82,8 Kč za jedno hlavní jídlo. V 5,8 % PKS přispívají zaměstnavatelé zaměstnancům na závodní stravování také ze sociálního fondu nebo jiného fondu tvořeného ze zisku. Zde sjednaný průměrný příspěvek činí 21,1 Kč na jedno jídlo příp. 23,2 % z ceny jídla. V šetření se dále vyskytuje vzorek více než 23 % PKS, které obsahují pouze ujednání o poskytování příspěvku na závodní stravování, ale není v nich uvedena konkrétní výše tohoto příspěvku.
V letošním roce bylo sjednáno poskytování cenově zvýhodněného stravování také bývalým zaměstnancům (více než 13 % PKS), zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené (1,7 % PKS) a zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti (téměř 2 % PKS).
Penzijní připojištění
Další významnou součástí podnikových kolektivních smluv jsou ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění, příp. doplňkové penzijní spoření. V letošním roce toto ujednání obsahovalo 71,1 % podnikových kolektivních smluv, kdy průměrný měsíční příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem stoupl ve srovnání s rokem 2025 o 54 Kč a činí 1 039 Kč. V letošním roce činí minimální výše příspěvku průměrně 756 Kč, maximální výše příspěvku je poskytována v průměrné výši 1 280 Kč. Analýza údajů ukázala výrazné rozdíly ve velikosti příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti jednotlivých odborových svazů. Zatímco průměrná maximální hodnota příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti OS Pracovníků vědy a výzkumu činí 436 Kč/měsíc, u zaměstnavatelů v působnosti OS STAVBA je tento příspěvek přibližně pětkrát vyšší a činí 1 997 Kč/měsíc. Šetření ukázalo, že v letošním roce došlo ve srovnání s rokem 2025 k nepatrnému poklesu počtu podnikových kolektivních smluv, ve kterých je vyplácení tohoto příspěvku vázáno na splnění zaměstnavatelem stanovených podmínek a to o 1,5 p. b. (sjednáno v 55,6 % PKS). Ve 13,9 % podnikových kolektivních smluv je tento příspěvek stanoven procentem z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance, průměrná výše činí 3,2 %.
Životní pojištění
Poskytování příspěvku na životní pojištění je v letošním roce sjednáno v 23,6 % podnikových kolektivních smluv, což je přibližně stejný počet podnikových kolektivních smluv jako v roce 2025. Průměrná výše měsíčního příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem stoupla ve srovnání s rokem 2025 o 52 Kč a činí 881 Kč za měsíc. Minimální výše příspěvku je v letošním roce poskytována v průměrné výši 657 Kč a maximální výše příspěvku dosahuje průměrné výše 1 062 Kč.
Sociální fond
K zabezpečení některých sociálních potřeb zaměstnanců mohou zaměstnavatelé vytvářet sociální fond, popř. mohou využít jiné sociální programy (bez rozlišení zdrojů financování). Z šetření vyplývá, že 29,6 % organizací ve svých podnikových kolektivních smlouvách sjednává tvorbu sociálního fondu a 21,0 % organizací vytváří jiné sociální programy. Analýza údajů ukázala, že tvorba sociálního fondu je v letošním roce nejčastěji vázána na objem vyplacených mezd, kdy jeho průměrná výše činí 1,3 %, podobně jako u jiných sociálních programů. Pokud organizace využívají příděl do sociálního fondu formou absolutní částky na jednoho zaměstnance ze zisku, činí tato částka 2 262 Kč a 9 871 Kč u jiných sociálních programů. Ve 24,8 % podnikových kolektivních smluv umožňují zaměstnavatelé čerpat užití fondu formou osobních účtů.
Pracovní doba a dovolená
Délka pracovní doby
Délka pracovní doby je předmětem řešení v 89,0 % podnikových kolektivních smluv, z toho 59,0 % smluv uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci a 30,0 % smluv sjednává rozdílnou délku pracovní doby dle směnných režimů.
Analýza údajů ukázala, že v 82,4 % podnikových kolektivních smluv, které uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci, je sjednán týdenní fond pracovní doby v délce 37,5 hod/týden, zatímco týdenní fond pracovní doby v délce 40 hod/týden je využíván pouze v 16,3 % podnikových kolektivních smluv.
Při stanovení délky týdenní pracovní doby ve směnných režimech je v jednosměnném pracovním režimu nejčastěji využíván fond týdenní pracovní doby 40 hod/týden (88,1 % PKS), ve dvousměnném pracovním režimu fond týdenní pracovní doby 38,75 hod/týden (65,6 % PKS), ve vícesměnném pracovním režimu 37,5 hod/týden (96,9 % PKS) a v nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod/týden (92,4 % PKS).
Dovolená
Šetření Informace o pracovních podmínkách sleduje také oblast poskytování dovolené zaměstnancům nad rámec zákoníku práce, podle kterého činí základní výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. V letošním roce byla poskytnuta delší dovolená v 89,8 % podnikových kolektivních smluv. Prodloužení délky dovolené o jeden týden je sjednáno v 77,2 % podnikových kolektivních smluv a 4,3 % podnikových kolektivních smluv prodlužuje délku dovolené o dva týdny. Šetření ukázalo, že pouze 8,4 % podnikových kolektivních smluv zvyšuje nárok na dovolenou ve dnech, přičemž průměrný počet dnů, o které byla tato dovolená navýšena, činí 4,8 dny.