CO JE IPP?

Pravidelné roční šetření o mzdových a pracovních podmínkách sjednaných v kolektivních smlouvách.

CZE - ENG

Výsledky IPP za podnikatelskou sféru v roce 2017

Odměňování – minimální měsíční mzdové tarify

Měsíční mzdové tarify byly v letošním roce sjednány ve více než 49 % podnikových kolektivních smluv (PKS). Protože někteří zaměstnavatelé sjednávají v PKS mzdové tarify s rozpětím, sleduje šetření o pracovních podmínkách pouze nejnižší hodnotu příslušného tarifního stupně.
Výsledky šetření z podnikových kolektivních smluv v letošním roce ukázaly, že výše minimálních měsíčních mzdových tarifů je v jednotlivých odborových svazech značně odlišná. Zatímco výše tarifní mzdy u zaměstnavatelů v působnosti OS skla, keramiky a porcelánu dosahuje ve 12. tarifním stupni pouze 23 499 Kč/měs, zaměstnancům OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu je v tomto tarifním stupni vyplácena mzda o cca 54 % vyšší (36 292 Kč/měs).

Analýza dále ukázala, že ve srovnání s rokem 2016 došlo ke změně dynamiky meziročního srovnání vývoje měsíčních mzdových tarifů sjednaných pro 12stupňový tarifní systém. Zatímco v roce 2016 se dynamika vývoje pohybovala v rozmezí od 2,7 % do 5,8 %, v roce 2017 se růst dynamiky výrazně zrychlil a dosahuje úrovně od 5,6 % do 8,4 %. V letošním roce vykazuje dynamika růstovou tendenci ve všech tarifních stupních, kdy je nejvyšší nárůst mzdových tarifů zaznamenán u zaměstnanců s nejnižšími příjmy.


Mzdový vývoj

Téměř 69 % analyzovaných podnikových kolektivních smluv řeší oblast mzdového vývoje, z toho 0,7 % PKS formou udržení průměrné mzdy. Růst některé z forem mezd řeší v letošním roce 68 % PKS, což činí ve srovnání s rokem 2016 zvýšení počtu PKS o 3,1 %. Růst mezd není v podnikových kolektivních smlouvách vyjádřen jediným údajem, ale je sjednán několika různými formami – zvýšením průměrné nominální mzdy (26,4 % PKS), zvýšením mzdových tarifů (34,3 % PKS), udržením reálné mzdy (11,8 % PKS), zvýšením celkového objemu mzdových prostředků (8,6 % PKS), nebo zvýšením průměrné reálné mzdy (1,7 % PKS). Analýza údajů ukázala, že v roce 2017 bylo v podnikových kolektivních smlouvách, upravujících růst mezd formou navýšení průměrné nominální mzdy, dohodnuto zvýšení o 3,5 %. V PKS, kde sociální partneři upravují vývoj mezd formou zvýšení mzdových tarifů, činí průměrný sjednaný nárůst 4,3 %. V letošním roce tak zůstal zachován nárůst průměrné nominální mzdy přibližně ve stejné úrovni, jako v roce 2016, zatímco mzdové tarify vzrostly o téměř 1 %. U smluv, ve kterých je mzdový vývoj sjednán formou zvýšení průměrné reálné mzdy, činí průměrný sjednaný nárůst 1,7 %.


Úroveň nejčastěji používaných příplatků

Mzdové příplatky tvoří nedílnou a důležitou součást podnikových kolektivních smluv. Šetření Informace o pracovních podmínkách se zaměřuje především na ty příplatky, které se v podnikových kolektivních smlouvách objevují nejčastěji. Mezi ně patří především příplatek za práci přesčas, za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek a příplatek za ztížené pracovní prostředí. Pokud jde o počty PKS i průměrnou sjednanou výši příplatků, zůstávají tyto hodnoty prakticky na stejné úrovni jako v roce 2016.

Více než 84 % podnikových kolektivních smluv sjednává výši mzdového příplatku za přesčasovou práci. V letošním roce byl sjednán příplatek za práci přesčas v pracovní den v 41 % PKS, za přesčas v sobotu a neděli v 30 % PKS a za práci přesčas bez rozlišení v 42,9 % PKS. V podnikatelské sféře byla průměrná úroveň sjednaného příplatku za práci přesčas v pracovní den 26,2 % průměrného výdělku a příplatku za práci přesčas v sobotu a neděli 47,8 % průměrného výdělku.

Ujednání o mzdovém příplatku za noční práci obsahuje 82,2 % podnikových kolektivních smluv, jehož minimální výše činí dle § 116 zákona č. 262/2006 Sb. nejméně 10 % průměrného výdělku. V letošním roce vyhodnotila analýza průměrnou hodnotu příplatku v podnikatelské sféře na úrovni 11,3 % průměrného výdělku u 45,6 % PKS. Tento příplatek je možné sjednat v souladu s možností danou § 116 zákoníku práce také jiným způsobem, např. v hodinových sazbách (46,7 % PKS), kdy průměrná hodnota příplatku činí 15 Kč za hodinu.

Mzdový příplatek za práci v sobotu a v neděli byl sjednán v 78,7 % podnikových kolektivních smluv. Průměrná celorepubliková výše příplatku dosáhla v letošním roce hodnoty 23,6 % průměrného výdělku (71,1 % PKS), což znamená, že její hodnota je stejná jako v roce 2016. Pokud srovnáme sjednané hodnoty tohoto příplatku v jednotlivých odborových svazech, nejvyšší úroveň příplatku je u OS pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná hodnota činí 36,7 % průměrného výdělku. Naopak nejnižší úroveň příplatku v zákonem stanovené minimální výši 10 % průměrného výdělku je u OS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu a OS zaměstnanců poštovních telekomunikačních a novinových služeb.

Téměř 76 % podnikových kolektivních smluv obsahuje ujednání smluvních partnerů o poskytování příplatku za práci ve svátek, kdy průměrná výše tohoto příplatku činí 101,8 % průměrného výdělku.

Poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí bylo v letošním roce sjednáno v 59 % podnikových kolektivních smluv. Analýza ukázala, že v letošním roce zůstala zachována průměrná hodnota tohoto příplatku přibližně ve stejné úrovni, jako v roce 2016. V roce 2017 činí průměrná výše příplatku 7,9 Kč za hodinu (sjednáno v 45,1 % PKS), 10,5 % základní sazby minimální mzdy (sjednáno ve 12 % PKS) nebo 10,5 % průměrného výdělku (sjednáno v 3,4 % PKS).


Benefity a pracovní podmínky zaměstnanců


Závodní stravování

Nejrozšířenějším benefitem, který byl v letošním roce poskytován zaměstnancům v podnikových kolektivních smlouvách je příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování. Nárok na tento příspěvek byl v roce 2017 sjednán v 96,1 % podnikových kolektivních smluv. Z tohoto počtu více než polovina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na závodní stravování z nákladů, a to v korunách, nebo procentem z ceny jídla. Průměrná výše příspěvku stanoveného procentem z ceny jídla činí 54,6 % a blíží se tak maximální výši uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, pro uplatňování těchto příspěvků do nákladů. Korunové vyjádření ceny hrazené z nákladů zaměstnavatele činí v roce 2017 – 39,3 Kč za jedno hlavní jídlo. V 15,2 % PKS přispívají zaměstnavatelé zaměstnancům na závodní stravování také ze sociálního fondu nebo jiného fondu tvořeného ze zisku. Zde sjednaný průměrný příspěvek činí 14 Kč na jedno jídlo příp. 19,2 % z ceny jídla. V šetření se dále vyskytuje vzorek více než 25 % PKS, které obsahují pouze ujednání o poskytování příspěvku na závodní stravování, ale není v nich uvedena konkrétní výše tohoto příspěvku.
V letošním roce bylo sjednáno poskytování cenově zvýhodněného stravování také bývalým zaměstnancům (více než 15 % PKS), zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené (téměř 3 % PKS) a zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti (více než 2 % PKS).


Penzijní připojištění

Další významnou součástí podnikových kolektivních smluv jsou ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění, příp. doplňkové penzijní spoření. V letošním roce toto ujednání obsahovalo 62,3 % podnikových kolektivních smluv, kdy průměrný měsíční příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem stoupl ve srovnání s rokem 2016 o 43 Kč a činí 646 Kč. V letošním roce činí minimální výše příspěvku průměrně 492 Kč, maximální výše příspěvku je poskytována v průměrné výši 791 Kč. Analýza údajů ukázala výrazné rozdíly ve velikosti příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti jednotlivých odborových svazů. Zatímco průměrná maximální hodnota příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti OS pracovníků obchodu činí 390 Kč/měsíc, u zaměstnavatelů v působnosti OS zaměstnanců letectví je tento příspěvek téměř třikrát vyšší a činí 1 167 Kč/měsíc. Šetření ukázalo, že v letošním roce došlo ve srovnání s rokem 2016 k nepatrnému nárůstu počtu podnikových kolektivních smluv, ve kterých je vyplácení tohoto příspěvku vázáno na splnění zaměstnavatelem stanovených podmínek a to o 2,3 % (sjednáno v 49,2 % PKS). V 13,1 % podnikových kolektivních smluv je tento příspěvek stanoven procentem z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance, jehož průměrná výše činí 2,9 %.


Životní pojištění

Poskytování příspěvku na životní pojištění je v letošním roce sjednáno v 23,6 % podnikových kolektivních smluv, což je stejný počet podnikových kolektivních smluv jako v roce 2016. Průměrná výše měsíčního příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem stoupla ve srovnání s rokem 2016 o 30 Kč a činí 611 Kč za měsíc. Minimální výše příspěvku je v letošním roce poskytována v průměrné výši 478 Kč a maximální výše příspěvku dosahuje průměrné výše 734 Kč.


Sociální fond

K zabezpečení některých sociálních potřeb zaměstnanců mohou zaměstnavatelé vytvářet sociální fond, popř. mohou využít jiné sociální programy (bez rozlišení zdrojů financování). Na základě šetření vyplývá, že 34,3 % organizací ve svých podnikových kolektivních smlouvách sjednává tvorbu sociálního fondu a 16,5 % organizací vytváří jiné sociální programy. Analýza údajů ukázala, že tvorba sociálního fondu je v letošním roce nejčastěji vázána na objem vyplacených mezd, kdy jeho průměrná výše činí 1,9 %, podobně jako u jiných sociálních programů. Pokud organizace využívají příděl do sociálního fondu formou absolutní částky na jednoho zaměstnance ze zisku, činí tato částka 1 823 Kč, resp. 6 932 Kč u jiných sociálních programů. V 10,6 % podnikových kolektivních smluv umožňují zaměstnavatelé čerpat užití fondu formou osobních účtů.


Pracovní doba a dovolená


Délka pracovní doby

Délka pracovní doby je předmětem šetření v 92,7 % podnikových kolektivních smluv, z toho 63,3 % smluv uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci a 29,4 % smluv sjednává rozdílnou délku pracovní doby dle směnných režimů.

Analýza údajů ukázala, že v 77,9 % podnikových kolektivních smluv, které uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci, je sjednán týdenní fond pracovní doby v délce 37,5 hod/týden, zatímco týdenní fond pracovní doby v délce 40 hod/týden je využíván pouze v 21,1 % podnikových kolektivních smluv.

Při stanovení délky týdenní pracovní doby ve směnných režimech je v jednosměnném pracovním režimu nejčastěji využíván fond týdenní pracovní doby 40 hod/týden (84,8 % PKS), ve dvousměnném pracovním režimu fond týdenní pracovní doby 38,75 hod/týden (70,6 % PKS), v třísměnném pracovním režimu 37,5 hod/týden (95 % PKS) a v nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod/týden (88,2 % PKS).


Dovolená

Šetření Informace o pracovních podmínkách sleduje také oblast poskytování dovolené zaměstnancům nad rámec zákoníku práce, podle kterého činí základní výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. V letošním roce byla poskytnuta delší dovolená v 87,6 % podnikových kolektivních smluv. Prodloužení délky dovolené o jeden týden je sjednáno v 78 % podnikových kolektivních smluv a 1,8 % podnikových kolektivních smluv prodlužuje délku dovolené o dva týdny. Šetření ukázalo, že pouze 7,7 % podnikových kolektivních smluv zvyšuje nárok na dovolenou ve dnech, přičemž průměrný počet dnů, o které byla tato dovolená navýšena, činí 4 dny.