Výsledky ISPP za podnikatelskou sféru v roce 2011
Odměňování – minimální měsíční mzdové tarify
Výsledky šetření z podnikových kolektivních smluv (PKS) v roce 2011 ukázaly, že se odeznívající ekonomická krize projevila na změně dynamiky meziročního srovnání vývoje minimálních měsíčních mzdových tarifů oproti předchozímu roku. Zatímco v roce 2010 se dynamika vývoje pohybovala v rozmezí od 0,8% do 2,4%, v roce 2011 se růst dynamiky vlivem ekonomické situace výrazně zrychlil a dosahuje úrovně od 1,5% do 6,0%. Ve srovnání s rokem 2010, kdy dynamika vykazovala nejvyšších hodnot u středně příjmových zaměstnanců, došlo v roce 2011 u těchto zaměstnanců k mírnému zpomalení dynamiky. Naopak nejvyšší nárůst mzdových tarifů byl zaznamenán u zaměstnanců s vysokými příjmy.
Zajímavé je srovnání minimálních měsíčních mzdových tarifů u zaměstnavatelů s nejnižší a nejvyšší úrovní těchto tarifů, kdy tarifní mzdy u zaměstnavatelů v působnosti OS textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy dosahují ve 12. tarifním stupni pouze cca 55% výše dohodnutých tarifů u zaměstnavatelů v působnosti OS ECHO (energetika a chemie).
Mzdový vývoj
Více než 56% analyzovaných podnikových kolektivních smluv řeší oblast mzdového vývoje, z toho 0,1% PKS formou snížení průměrné mzdy a 4,4% PKS formou udržení průměrné mzdy. Růst některé z forem mezd řeší v letošním roce 51,6% PKS, což činí ve srovnání s rokem 2010 zvýšení počtu PKS o 9,2%. Růst mezd není v podnikových kolektivních smlouvách vyjádřen jediným údajem, ale je sjednán několika různými formami - zvýšením průměrné nominální mzdy (21,7% PKS), zvýšením mzdových tarifů (18,4% PKS), udržením reálné mzdy (11,5% PKS), zvýšením celkového objemu mzdových prostředků (5,5% PKS), nebo zvýšením průměrné reálné mzdy (1,9% PKS). Analýza údajů ukázala, že v roce 2011 bylo v podnikových kolektivních smlouvách, upravujících růst mezd formou navýšení průměrné nominální mzdy, dohodnuto zvýšení o 2,9%. V PKS, kde sociální partneři upravují vývoj mezd formou zvýšení mzdových tarifů, činí průměrný sjednaný nárůst 2,9%. V letošním roce tak zůstal zachován nárůst sjednaných mzdových tarifů a průměrné nominální mzdy přibližně ve stejné úrovni, jako v roce 2010. U smluv, ve kterých je mzdový vývoj sjednán formou zvýšení průměrné reálné mzdy, činí průměrný sjednaný nárůst 2,3%.
Úroveň nejčastěji používaných příplatků
Mzdové příplatky tvoří nedílnou a důležitou součást podnikových kolektivních smluv. Informační systém o pracovních podmínkách se v současné době zaměřuje především na ty příplatky, které se v podnikových kolektivních smlouvách objevují nejčastěji. Mezi ně patří především příplatek za práci přesčas, za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek a příplatek za ztížené pracovní prostředí. Pokud jde o počty PKS i průměrnou sjednanou výši příplatku, zůstávají tyto hodnoty prakticky na stejné úrovni jako v roce 2010.
Téměř 85% podnikových kolektivních smluv sjednává výši mzdového příplatku za přesčasovou práci. V letošním roce byl sjednán příplatek za práci přesčas v pracovní den v 44,9% PKS, za přesčas v sobotu a neděli v 30,8% PKS a za práci přesčas bez rozlišení v 39,4% PKS. V podnikatelské sféře byla průměrná úroveň sjednaného příplatku za práci přesčas v pracovní den 25,9% průměrného výdělku a příplatku za práci přesčas v sobotu a neděli 48,2% průměrného výdělku.
Ujednání o mzdovém příplatku za noční práci obsahuje 82,2% podnikových kolektivních smluv, jehož minimální výše činí dle § 116 zákona 262/2006 Sb. nejméně 10% průměrného výdělku. V letošním roce vyhodnotila analýza průměrnou hodnotu příplatku v podnikatelské sféře na úrovni 11,3% průměrného výdělku u 41,3% PKS. Tento příplatek se v souladu s možností danou § 116 zákoníku práce stále sjednává z převážné části v hodinových sazbách (48,9% PKS), kdy průměrná hodnota příplatku činí 13,26 Kč za hodinu.
Mzdový příplatek za práci v sobotu a v neděli je sjednán v 77,2% podnikových kolektivních smluv. Průměrná celorepubliková výše příplatku dosáhla v letošním roce hodnoty 22,4% průměrného výdělku (71,1% PKS), což znamená, že její hodnota je přibližně ve stejné výši roku 2010. Pokud srovnáme sjednané hodnoty tohoto příplatku v jednotlivých odborových svazech, nejvyšší úroveň příplatku je u OS pracovníků dopravy, kde průměrná hodnota činí 32,5% průměrného výdělku. Naopak nejnižší úroveň příplatku v zákonem stanovené minimální výši 10% průměrného výdělku je u OS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu a OS zaměstnanců poštovních telekomunikačních a novinových služeb.
Více než 76% podnikových kolektivních smluv obsahuje ujednání smluvních partnerů o poskytování příplatku za práci ve svátek, kdy průměrná výše tohoto příplatku činí 102% průměrného výdělku.
Poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí bylo v letošním roce sjednáno v 61,3% podnikových kolektivních smluv. Analýza ukázala jen mírný nárůst průměrné hodnoty tohoto příplatku ve srovnání s rokem 2010. V roce 2011 činí průměrná výše příplatku 7,29 Kč za hodinu (sjednáno v 50,3% PKS), 10,6% základní sazby minimální mzdy (sjednáno v 8,8% PKS) nebo 10,4% průměrného výdělku (sjednáno v 3,9% PKS).
Péče o zaměstnance - Závodní stravování
Nejrozšířenějším benefitem, který byl v letošním roce poskytován zaměstnancům v podnikových kolektivních smlouvách je příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování. Nárok na tento příspěvek byl v roce 2011 sjednán v téměř 94% podnikových kolektivních smluv, což je ve srovnání s rokem 2010 pokles o 1,3% PKS. Z tohoto počtu více než polovina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na závodní stravování z nákladů a to v korunách, nebo procentem z ceny jídla. Průměrná výše příspěvku stanoveného procentem z ceny jídla činí 54,6% a blíží se tak maximální výši uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, pro uplatňování těchto příspěvků do nákladů. Korunové vyjádření ceny hrazené z nákladů zaměstnavatele činí v roce 2011 – 32,84 Kč za jedno hlavní jídlo. Ve 14,3% PKS přispívají zaměstnavatelé zaměstnancům na závodní stravování také ze sociálního fondu nebo jiného fondu tvořeného ze zisku. Zde sjednaný příspěvek činí 12,19 Kč na jedno jídlo příp. 27,8% z ceny jídla. V šetření se dále vyskytuje vzorek téměř 21% PKS, které obsahují pouze ujednání o poskytování příspěvku na závodní stravování, ale není v nich uvedena konkrétní výše tohoto příspěvku. Ve více než 15% PKS bylo sjednáno poskytování zvýhodněného stravování bývalým zaměstnancům, v necelých 3 % PKS zaměstnancům v průběhu čerpání dovolené, a ve 2 % PKS zaměstnancům v době dočasné pracovní neschopnosti.
Péče o zaměstnance - Penzijní připojištění
Další významnou součástí podnikových kolektivních smluv jsou ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění. Zatímco v roce 2010 toto ujednání obsahovalo 57,5% podnikových kolektivních smluv, v letošním roce to bylo 58,8% podnikových kolektivních smluv. Průměrný měsíční příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem vzrostl ve srovnání s rokem 2010 o 66,43 Kč a činí 526,27 Kč. V letošním roce činí minimální výše příspěvku průměrně 405,37 Kč, maximální výše příspěvku je poskytována v průměrné výši 647,18 Kč. Analýza údajů ukázala výrazné rozdíly ve velikosti příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti jednotlivých odborových svazů. Zatímco průměrná maximální hodnota příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti OS pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy činí 241,67 Kč/měsíc, u zaměstnavatelů v působnosti OS UNIOS (služby, zahraniční obchod, plynárenství) je tento příspěvek cca čtyřikrát vyšší a činí 969,49 Kč/měsíc. Šetření ukázalo, že v letošním roce došlo ve srovnání s rokem 2010 k mírnému nárůstu počtu podnikových kolektivních smluv, ve kterých je vyplácení tohoto příspěvku vázáno na splnění zaměstnavatelem stanovených podmínek a to o 1,5% (sjednáno v 44% PKS). V 13,8% podnikových kolektivních smluv je tento příspěvek stanoven procentem z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance, jehož průměrná výše činí 3,0%.
Péče o zaměstnance - Životní pojištění
Poskytování příspěvku na životní pojištění je v letošním roce sjednáno v 20,9% podnikových kolektivních smluv, což je přibližně stejný počet podnikových kolektivních smluv jako v roce 2010. Průměrná výše měsíčního příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem vzrostla ve srovnání s rokem 2010 o 67,37 Kč a činí 547,90 Kč za měsíc. Minimální výše příspěvku je v letošním roce poskytována v průměrné výši 462,13 Kč a maximální výše příspěvku dosahuje průměrné výše 630,14 Kč.
Péče o zaměstnance - Sociální fond
K zabezpečení některých sociálních potřeb zaměstnanců mohou zaměstnavatelé vytvářet sociální fond, popř. mohou využít jiné sociální programy (bez rozlišení zdrojů financování). Na základě šetření vyplývá, že 29,8% organizací ve svých podnikových kolektivních smlouvách sjednává tvorbu sociálního fondu a 16,1% organizací vytváří jiné sociální programy. Analýza údajů ukázala, že tvorba sociálního fondu je v letošním roce nejčastěji vázána na objem vyplacených mezd, kdy jeho průměrná výše činí 1,9%, stejně jako u jiných sociálních programů. Pokud organizace využívají příděl do sociálního fondu formou absolutní částky na jednoho zaměstnance ze zisku, činí tato částka 2 999 Kč, resp. 4 779 Kč u jiných sociálních programů. V 9,9% podnikových kolektivních smluv umožňují zaměstnavatelé čerpat užití fondu formou osobních účtů.
Pracovněprávní nároky - Délka pracovní doby
Ujednání o délce pracovní doby obsahuje 95% podnikových kolektivních smluv, z toho 66,3% uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci a 28,7% sjednává rozdílnou délku pracovní doby dle směnných režimů.
Analýza údajů ukázala, že v 77,8% podnikových kolektivních smluv, které uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci, je sjednán týdenní fond pracovní doby v délce 37,5 hod./týden, zatímco týdenní fond pracovní doby v délce 40 hod./týden je využíván pouze v 19,7% podnikových kolektivních smluv.
Při stanovení délky týdenní pracovní doby ve směnných režimech je v jednosměnném pracovním režimu nejčastěji využíván fond týdenní pracovní doby 40 hod./týden (81,0% PKS), v dvousměnném pracovním režimu fond týdenní pracovní doby 38,75 hod./týden (66,7% PKS), v třísměnném pracovním režimu 37,5 hod./týden (93,8% PKS) a v nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod./týden (79,2% PKS).
Pracovněprávní nároky - Dovolená
Informační systém o pracovních podmínkách sleduje také prodloužení délky dovolené nad rámec zákoníku práce, podle kterého činí základní výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Prodloužení délky dovolené o jeden týden je sjednáno ve více než 78% podnikových kolektivních smluv a téměř 1% podnikových kolektivních smluv prodlužuje délku dovolené o dva týdny. Šetření ukázalo, že pouze 5,8% podnikových kolektivních smluv zvyšuje nárok na dovolenou ve dnech, přičemž průměrný počet dnů, o které byla tato dovolená navýšena, činí 3,6 dne.